stříbrňák

Pěšinami
vlasů plavých
ještě než drozd spustí trylku
kráčím ti k spánku od zátylku
z pravý strany
než déšť tam splaví
od sponky první sivý
uslyším tvůj hlas tklivý
pánbůh s námi
a koňský hřívy
dál češou časem
řeky v tocích
se taky stříbří
a já jsem
to byl kdo tě zlobil
vlnou žití
někdy v sítích
podél břehů
v náručí tvé
hledal něhu
něco z krás
i tvůj hlas
tak mi promiň
..za ten vlas