Masochista

Zatáhni v oknech žaluzie
ať nás nikdo nevidí,
nechápou naše společné chvíle,
ale možná nám jen závidí.

Mám jinou představu o štěstí,
o jiných touhách sní má duše,
pro mě není rozkoš bez bolesti
a není bolest bez rozkoše.

Krev mi vře a dech v hrdle se úží,
když tvrdě se mnou zacházíš,
když tvůj krutý bič laská mi kůži,
mé tělo se zmítá v extázi.

Pevně připoutej mě k posteli,
zcela se ti poddávám,
sáhni po ostré čepeli,
ty dobře víš, co postrádám.

Hledím na tebe s touhou i děsem,
když žiletku bereš od ruky
a mé tělo už lačně se třese
v očekávání sladké muky.

Jsou pevně zatažené žaluzie,
stěny každý můj výkřik zachytí,
nic nenaruší naše šťastné chvíle,
bolest i slast mě lapila do sítí.