Sobotní jitro

Tuny kytarových riffů
snášejí se na třmínek a kovadlinu
vtříc jejímu klínu
a dřevěné údy
udávají rytmus

Do blány buší
nechám ve svých uších
zasychat mazlavou červeň
z prostěradla poznání

Punkem že prý zavání
když svou lahev nakláním
zahrajte mi na přání

Není to punk
je to mrazivý ráno
v průmyslový krajině
v továrně na otrokyně
ztopořených strun

Jsem sluchem všech lůn

když vibruju v tělech

basových tónů

Chvíli v nich tonu

Čas se rozplyne

a já

čekám na reinkarnaci