Vlašim

S duší kluka
s duší kola
kolem pasu
dětství volám
spílám času
za ten kvap
ještě včera
mne prej čáp
přines našim
za komínem nad Domašín
pověsil mně za anténu
závrať přidal k mému věnu
celá Vlašim...co je jemu?
Divila se když jsem řval
v celý kraj
ale to je jiná báj
dál si klidně nebe vlaj
za komínem očouzeným
co si klidně léta dýmí
kouř i s kočkou padaj k zemi
a všechny saze nad Vlašimí
v dvorcích cejchy zase špiní
dělaj šmouhy holkám v tvářích
a já brázdou ve své tváři
se svým stářím v kraji zimy
jdu zas k našim do Vlašimi