Zaprodaná peklu

Nostalgický úsměv a pohozená kabelka,
rozpraskané rty a rozmazaná řasenka.
Ztratilas své sny, tak být to nemělo,
místo toho na ulici prodáváš své tělo.

Kdy tohle skočí? říkáš si v duchu,
místo odpovědi seš nejmenší tón v hluku.
Podvazky a samet a on podává ti ruku,
zase ten pocit který oplívá v tobě,
jestli existuje bůh, tak skončíš v temném hrobě.

Zavíráš oči a děláš co si přeje,
slizký boháč, a zněj hodně potu leje.
Už jen prázdná bytost, co zůstává v tvém těle,
vzpomínáš na svůj život, mladé děvče nesmělé.

Proč to takhle dopadlo? Chceš vrátit čas zpět,
život tě naučil, jak je těžké si ho vytrpět,
víš že to nejde, si zaprodaná peklem,
kde najít prázdnou cestu?a nezačít si s fetem?

Nacvičeně vzdycháš, jak moc se mu to líbí,
aby zaplatil slušně a bylo to jen chvílí,
doufáš že to přečkáš, zase zavíráš oči
je konec, je po všem..zase ten divný pocit.

Chtěla bys už proměnu- už dostáváš svou odměnu,
za svoje tělo v sametu, nedostaneš odvetu,
další zákazník a další nuzná chvíle,
je to utrpení dlouhé nekonečné míle.

Smířila ses s tím že nebudeš mít to co chceš,
tvé slzy se proměnily v nekonečný déšť,
už to bude jen jak sis přála, tak krásné
slza stéká po tváři, a tvá hvězda zhasne