Milování

Prosíš: ,,Něžná slovíčka mi říkej,
všechna která ráda slyším.
Vím, že jich není třeba hledat,
sama se mi na jazyk derou.

Slova, která Tobě do ouška šeptám,
jsou jen pro Tebe a žádná jiná je neuslyší.
Proč taky, vždyť jen k Tobě se hodí,
k ženě mého srdce a kočičce milované.

Na posteli ležíš jako Eva zrozená,
z pod víček Tvých chtivost září.
Coby mlsný kocour kolem Tebe bloudím
a vůni Tvou nasávám.

Tvoje ňadra kopce krásné jsou,
každé s hláskou vzrušení na vrcholu.
Rukama je hladím, jsou tak hebká
a k polibkům mě lákají.

Zadeček Tvůj je rozpůlenou broskvičkou,
voňavou a k nakousnutí.
Směješ a nevěříš, blázínkem mne nazýváš,
rád jím budu pro Tebe jen.

Tvůj klín rozkvetlou loukou voní
jazykem bloudím a med posbírám.
Vyznám se tu velmi dobře,
mapy mi dávno netřeba.

Tichým hláskem žadoníš:
Ještě, ještě, vííííc ,nepřestávej...
Tvému přání vzdorovat se nedá,
to by chyba veliká byla.

V tom mezi skálami, malý rytíř v plné zbroji,
křičí: tento ráj je jenom můj!
Tasím svůj meč a do boje se pouštím,
s vědomím že vyhrát musím.

Zápasem unaven klesám,
vím ale že bitva poslední to není.
Mnoho jich v našem životě bude
a všechny stejně krásné.