Návrat snů

Do lesa tmavého
odvedu duši tvou
do ticha mého
kde spoutám ji čtyřmi provazy
uprostřed mýtiny
které se ještě noha nedotkla
a ani nedotkne.

Tam nahotu tvoji odhalím
pro výdech nedočkavý.

Tvé tělo spatří
oči mé
až dotknou se studu tvého
pohledem
co setře červeň tváří
neboť kousek po kousku
tvou duši bezbrannou
vypijí rty paměti
hltavě a nenasytně.

Mech ochladí
a ztiší slast
v splynutí dvou těl.

To stane se
omegou prvého snu.