Vůně pryskyřice

Dnes večer,
v tichých chvílích
našeho souznění,
strhnul jsi ze mě
kůru oblečení
a moje touha
se rozechvěla
až do konečků
všech kořínků!

Mé pružné větve
tě objaly rukama
šepotajících listů
a rty vydechovaly
vůni pryskyřice...

Zaťal jsi
do mého kmene
sekeru své touhy
a já tiše ronila
vonnou smůlu,
jejíž aroma
nás oba sladce
omamovalo!

Spojená srdce šlehala
rudě žhavými plameny,
které se živě prohýbaly
pod nápory naší vášně...