SVLÉKÁNÍ PRINCEZNY

otevřou se dveře od mé komnaty
kdopak to vchází
to jseš ty..

já zahalená v bílém sněhu
dále už nedovedu
neumím a nevydržím
nechci a nebudu skrývat na tebe chuť
dusit v sobě svou něhu

děláš krůček za krůčkem
já rozkvetlou kopretinu za ouškem..
přicházíš blíž a blíž
ale ne ke kopretině
to ke mně ze zvědavosti přivoníš..

dotykem zavřeš má víčka
i přes to že se lesknou jak barevná sklíčka
mé přivítání polibkem ukončíš
a ještě blíž k mému hedvábí přikročíš

prohlížíš si mě s velikou chutí
já sedím nadržená, bez hnutí..

pohledem mě propaluješ
v tu samou chvíli mé tělo hoří
až tak moc ho rozpaluješ

žadoním ať mě konečně do naha svlékneš
ať si přede mne poslušně klekneš

bez keců splníš mé přání
tak mě líbej
co ti ještě brání

až do konce si vychutnáváš můj klín
jsem rozpálená
tebou vyprovokovaná
ptáš se, co teď s tím..

prosíš...
chci do tebe pricezno, smím..
jen kývnu
pohledem napovím

silně a vášnivě miluješ mé tělo
chceš do mne celý
jen aby to krásně znělo

zarývám své nehty do tebe
jen křičím..
miláčku vem si mě celou
žiju jen pro tebe

miluj se se mnou celý život
dělej si se mnou co chceš
jak je ti libo

všechno ve mně cuká
je to tak silné že tě to chvílemi leká

ještě miláčku, hlasitě šeptám
a na náš společný vrchol netrpělivě čekám..