Souzvuky

Zima se v dálce ztrácí,
vítr mi čechrá vlasy.
Postav se ke mně ještě blíž,
tep mého srdce uslyšíš.

Ještě chvíli se mě nedotýkej,
s rukou pod mým trikem nepospíchej,
hořím jak rozžhavený plech
a toužím ti sebrat dech.

Tvé rty mi voní po medu,
odolat ti už nedovedu,
když začneš rozepínat mi kalhoty,
se zbytkem už nedělám drahoty.

Kloužeš po mně pohledem,
dýl čekat už prostě nesvedem,
tak položíš mě do trávy
měkčí, než je hedvábí.

Říkáš mi, že jsem jako víla,
chvíli máš mě za motýla.
Když dotkneš se mého pokladu,
mé přání si nežádá odkladu.

Rytmické výdechy určují tempo,
chvíli zní allegro, chvíli zní lento,
toužebné souzvuky harmonie
líp nám zní nežli symfonie.