Po nocích, nad ránem..
Po nocích, nad ránem..
Anotace: Psaní mi vážně chybělo.. asi se s tím nedá holt přestat napořád ;) Takže enjoy.. kdo ještě na literu zůstal.. i já jsem si nejspíš vybrala..
Píchají do očí dráty rozžhavené,
konečky prstů, jímá známý chlad.
Ozvěny vzdechů ženy roztoužené,
darmo se pokouším,
darmo zkouším spát..
K dlouhému bdění odsouzené tělo
tak lačné doteku, ach, jak jen roste hlad.
Vášeň mě nechává, celou rozechvělou..
i počnu se sebe
sama dotýkat.
Ve snění ruce mé stávají se tvými.
Nelze již uhasit oheň který plane..
Chtíčem pak do sebe zapadnou dva klíny
a má-li se státi tak,
pak ať se také stane!
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
K této básni jsem se vrátila, protože je skutečná. A říkám si, no proč ne, vždyť i v bibli se píše, že bůh nám dal dvě ruce :-)))
01.04.2012 20:58:28 | zaba.zuzla
čekal jsem nějaké klišé, něco u čeho se začervenám nebo oklepu, něco co ani nedočtu.. překvapen kvalitou a originalitou, lehkostí a pravdivostí :) pěkné, ať ty noci osamocení netrvají dlouho :)
16.03.2012 00:54:09 | blue
Odvážná báseň, velice osobní a velice přirozená. Svého druhu jedinečná.
14.03.2012 19:32:17 | Sanmaro
škoda, že nemůžu dát více bodů než ST, tvá báseň je prostě skvělá:-)
13.03.2012 10:06:41 | kočkopes