SLADKOVODNÍ PANNA

Vodní hladina malé přehrady se zrcadlí stříbrnými vlnkami v objetí slunečních paprsků a uprostřed tónů svěží zeleně okolních lesů, z nadhledu připomíná usměvavé oko.

Čirá náhoda, nás dva sportovní potápěče svedla do společnosti dívenky, téměř krasavice. Dobronzova opálené tělo, jež se při chůzi na štíhlých nohách, které tvarem přímo vyzývaly k obdivu, taneční krokem se nepřehlédnutelně vlnilo v bocích.

Verba movent – exempla trahunt. Slova přesvědčují, ale příklady táhnou, tvrdí a stále se potvrzuje pravdivost tohoto latinského přísloví. Došlo uplatnění i tenkrát.

Naše vyprávění o krásách potápění pod hladinou přítomná slečna poslouchala s neskrývaným zaujetím, ale přece jen se stínem nedůvěry. Když však viděla, jak lehce a neúnavně mizíme v hloubce křišťálově čisté vody a zase jen na okamžik se naše hlavy s dýchací trubicí vynořují nad hladinou jen ke krátkému nadechnutí, bylo rozhodnuto. Kolega jí půjčil ploutve, masku (brýle) a dýchací trubici (snorchl) a mně, zkušenějšímu potápěči připadl úkol instruktora.

Po krátkém poučení, jak vše používat a po vyzkoušení i ona se potopila. Pod vodou je skutečně všechno jiné, krásnější, až kouzelné. Zelené šero, prosvětlované zlatými pruhy podle vlnící se hladiny lomených a ubíhajících paprsků slunečního svitu, uzavřený prostor, stav domnělé beztíže, neuvěřitelné ticho a voda před sklem masky působí jako lupa, to všechno vytváří nepoznané, ale skutečné, až pohádkové prostředí. Nejkrásnější pod vodou je však všechno živé a pohybující se. Ryby, raci, žáby a bezpočetné ostatní drobné živočišstvo. Tomu všemu, stejně jako na suchu, kraluje člověk. Zvláště pak svými nenapodobitelnými tvary žena.

Kolikrát pod vodou jsem zatoužil mít vodotěsný fotoaparát.
Ke stejnému závěru jsem byl inspirován i ve chvílích, kdy jsem pozoroval prvé a stále se zlepšující odvážené zanořování naší společnice. A dnes podruhé mi přála i náhoda. Novopečené potápěčce z ničeho nic se uvolnila a odplavala horní část dvoudílných plavek.Postižená tuto skutečnost ihned nepostřehla, když její plné soustředění vyžadovaly právě zkoušené úkony k úspěšnému potápění a tak mně bylo dopřáno vidět a dlouho se kochat pohledem na nefalšovanou sladkovodní pannu.

Teď bych se mohl rozepsat, kolik krásy bylo soustředěno na tom jednom jediném místě pod vodou, ale ne. Teď už vše raději ponechám vašim představám. Přiznám se jen k tomu, že pod vodou jsme se i drželi za ruce a snad bychom se i líbali, kdyby ústa nebyla zaplněna dýchací trubicí.

Jedno je však jisté. Zajisté jsem při tomto potápění překonal svůj osobní rekord v délce výdrže pod vodou na jedno nadechnutí.

Při potápění skutečně byla ještě panna. Myslíte, že tento stav zůstal zachován i po té, co jsem ji k večeru doprovázel 2 km na železniční stanici a cesta, skoro stále lesem, nám trvala skoro tři hodiny?