Pro cvičitelku pilates

Aničko. Anno. Jsi moc dobrá na hraní.
Jsi sexy, jsi krásná. Jsi mou tajnou touhou.
Snad chápeš, že já chci být poslušným slouhou
tvého pružného těla. Má nádherná paní.

Být věrným slouhou tvého smyslného těla,
co krůpěje vody teď chladivě zkrápí.
Těla, co ve snech mne nad ránem trápí.
Jak sloužit mu? Jak? Abys rozkoš měla.

Na počet polibků já přepočtu tvou kůži.
Na množství otisků rtů lačných po tobě.
Sluha i pán tvůj teď jsem já v jedné osobě.
Zmocním se tě něžně na loži z okvětí růží.

Nech mlsný můj jazýček tak dlouze a nevině
laskat intimní místečka tvého sladkého těla.
Nech ďábla ve mně slastí dobývat anděla,
co vzpíná se a sténá rozkoší v rouše Evině.

Chci dívat se na zlaté kovově chladivé špice
vysokých štíhlých podpatků na tvé ladné noze.
Chci se tě jemně zmocnit v tak divoké póze,
bys nasadit chtěla sebe jak na svícen svíce.

Já vím, že psát tyhle verše je troufalé velmi.
Já představy o Tobě mám každou noc v hlavě.
Polohy ze snů mých bys TY zvládala hravě.
Vidím ti to v očích, jsi prostě kus šelmy.