My dva

Světlo svící vrhá stíny na stěny pokoje
dvě do sebe zapletená těla,
která se nechtějí nikdy oddělit
Tvá hruď je tak blízko, já umírám touhou a přeji si,
abys byl ještě blíž
Chci tvoje rty, tvou vroucí kůži,
chci všechno,
všechno je jedno,
my ztrácíme hlavu, strach i pochybnost
Chceme jen hloubku,
setkat se hluboko
ve vlnách, v proudech,
až vzniklé jiskry způsobí výbuch, v němž jsme jen
my dva.