Tajfun

Již jak jsi vstoupila do dveří,
věděl jsem,
že bude zle.
Po měsíčním odpočinku
řeklas "Ahoj!Jsem zde!"

Aniž jsi si odložila,
na mne ses vrhla,
drsně jsi mě políbila,
hlavou trhla.
Máš snad nějaký plán?

Jako lvice kořisti se zhostí,
rveš ze mne šaty,
tisíce polibků,drcení kostí,
s takovou agresí
nejsem moc spjatý.
Frontální útok byl předeslán!

Prsty staccato po těle buší,
všude cítím tvé vlhké dlaně,
víš moc dobře,co mě vždy vzruší,
cítím se odevzdaně.
Pak splynula naše těla.

Došlo na všechny polohy,
k předání genetických informací,
již nemám žádné skryté zálohy,
atak se k mé hrůze vrací.
Chceš znovu to,co před chvílí jsi měla?

Kobercové nálety,
Donský kozák na koni,
gejzíry vzdechů,výkřiků,
zpomal,nikdo tě nehoní!
Stihlo mne prokletí Adamovo.

Pak konec,náhlý a krásný.
Jsme pokryti potem,
totálně vyčerpáni,šťastni.
Ty dobře víš,co se životem.
Jsi ukojena,vzplanuvší Novo?

Válečné tažení pomalu odeznívá,
zklidní se vnitřní rozechvění.
Pomalu chladnou naše těla.
Jen tenká struna v duši zpívá,
"Něco jsi zapomněl v celém tom dění."
Potichu zašeptám:"Ahoj.
Jak jsi se vlastně měla?"