Anotace: Občas i silně pragmatického člověka pochytí pocit, který by šel - stroze - vyjádřit malbou, hudbou, nebou jiným myšlenkovým proudem. Posouzení povedenosti již není v mé kompetenci.
Jako Harry Potter,
co ztratil a našel svou hůlku...
Dal své postavě smysl
uzavřením očního důlku
/...na okamžik.../
Sotva ji uchopil,
moc svého nástroje poctítil...
...přirostla mu k ruce...
/...pouštěl ji jen těžce.../
Pomalými krouživými pohyby...
...potom hbitým švihem...
/...Za pomoci motlitby
a přísahy dvou panen!!!/
kouzlil
Kouzlil tak dlouho,
...dokud neprosila...aby přestal...
Ani to ho však nezastavilo
/..."Ještě neomdlela",...tak to říkal.../
Chtěl ji zabít!
Orgasmem umučit...
...ale tak se to nestalo...
Copak by to bylo za hůlku bez kouzelníka?