Proměna

Co vidíš, když v posteli své usínáš,
co se ti zdá, když víčka svá zavíráš,
v peřinách svých jen pár snů ukrýváš,
tvou duši hladí a jen touhu co je v nich znáš.

Co cítíš, tu jemnost hedvábí v těch dotecích,
vášeň co s tebou chvěje, se skrývá v něžných polibcích,
chrám lásky ty ladné tvary co nosíš ve svých bocích,
touha je oltář tím písmem svatým po lásce toužících.

Koho chceš, ve svých snech ho stále nosíš,
ty jeho polibky tu vášeň co na svém těle cítíš,
slasti podléháš a v extázi své sténáš a křičíš,
máš to ve svých představách a každou noc jen o tom sníš.

Oči otvíráš a vidíš hvězdu, co se ztrácí,
v nekonečném Vesmíru jako tvá nevinnost mizí,
v hříchu jedné noci nový smysl tvůj život nachází,
znáš chuť štěstí a tvé tělo se rájem prochází.

Odkládáš své šaty a ostych co ztrácíš, na zem dopadá,
chuť hříchu poznáváš, tu omamnou slast co tělo tvé ovládá,
v něžném objetí, své tělo ve víru vášně nevnímáš, někam padá,
v polibcích se ztrácíš, svůj sen prožíváš a vzrušení jeho moc tě ovládá.

Vůně sexu, sténání a rozkoš vzduch naplnila,
přichází extáze, co ji v sobě cítíš a zem se zachvěla,
tělo se svíjí v křeči rozkoše, co jsi právě prožila,
chceš víc a ten hlas co svádí, slyšíš posedlost hříchem se tě zmocnila.

Chrám lásky, tu jeho kovanou bránu otvíráš,
svou čistotu tu nevinnost na ten oltář pokládáš,
krásné tělo, svůdná ňadra rituálu svádění podléháš,
poupě mění se v květ a chuť života poznáváš.

Co cítíš, co každou noc ve svých snech prožíváš,
tvé tělo se chvěje touhou, vášni podléháš,
jsou to sny a jejich tvář jak dokonale znáš,
ráno se probudíš a sny plné touhy v očích máš.