Anotace: Tentokrát nebudu napovídat.
Tak proč se ztrácím
ve vlnách moří,
topím se v hloubkách
a marně hledám dech?
S úsměvem v očích
do tmy se nořím,
kroutím se do všech stran
jako brouk na zádech.
Zatím se bráním
smrtelným křečím,
svou silou mě poutá
jí tvořený spodní proud.
Napospas tlakům
jsem vším i ničím.
Prozatím váhám,
zdali mám podlehnout
Přes kapky paprsek prosvítá,
ona zalitá sluncem,
hraje si ve vlnách
a nedá poznat strach.
Co když, až smočí se v příboji,
zjistí, že nestojím za ní
a milování je lež.
(který věřit chceš?)
A tak jak klesám sám
do hlubin které nepoznám,
sobě se příčím, že svému chtíči
klidně oči přivírám.
Na co si políčím to mám
a co poničím nezkoumám.
Trvání jepičí, jen doufám,
bude mít, co z nás vyklíčí.
Tak proč se ztrácím
ve vlnách moří,
topím se v hloubkách...
https://soundcloud.com/tomakdvorak/tom-dvorak-v-morich