Jarní večer

Večer, když sedím sám,
do kraje hledím.
Vítr,déšť,zima,mráz
stejně dál sedím.
V hlavě mé zmítáš se
a s tebou touha,
nevím či plakat,smát
nebo se rouhat.
V myšlenkách marně však
odpověď hledám,
svádět tě,líbat tě
běda mě běda.
Vůně tvá schází mi,
tvá hebká kůže.
Ta slova kdy říkáš
do zadku můžeš.
Tvá šťáva slaďoučká
a s vůní medu!!
Na tebe nemyslet už nedovedu!!