Ranní

Ráno město ještě spící
Úsvit zháší světla svící
S chladnou mlhou sen se ztrácí
Černé vlasy jako ptáci
Slétají se nad mou tváří
V jejich středu oči září
Tvoje oči s chutí slanou
Vpíjejí se, chtíčem planou

Ústa lačná v roztoužení
Zvolna sjíždí po rameni
Šeptají mi o své touze
Pohrávat si se mnou dlouze

Ruka v tajných mapách bloudí
O další sten ze rtů loudí
Nestydí se že je smělá
Neptá se mě co by směla

Každý nádech je teď mělčí
Před oltářem lůna klečí
Do luku se tělo vzpíná
Horko prudce trupem vzlíná
Potom zvolna padám dolů
Příště budem padat spolu
Tichá slova něhou hřejí:
“Dobré ráno, lásko, přeji.”