Milostná stínohra
Milostná stínohra
Anotace: Věnováno mému Thoru
Na oltáři z kamene svého Boha hromu vzývám,
pod nebeskou klenbou,
v polštářích z mechu a kapradí
jeho nahé tělo v nedočkavých dlaních svírám....
Konečky prstů jsou mým perem,
inkoustem z kapiček potu
na zlatavou kůži milostné poselství píšu
jež stala se posvátným pergamenem...
Za oponou řas míhá se stínohra našich těl,
horký klín vstříc Tvému vzpínám,
z hrdla derou se výkřiky vášně-do ticha vybuchují
jak ozvěny válečných děl....
V jediném okamžiku milion světelných let překlenem,
naše šťastné duše dolů pokojně shlíží
na dvě bytosti v jednu spletenou
tam,na oltáři kamenném....
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Vida, konečně si umím představit Thora, jehož kladivo nosí synáček nepřetržitě na krku...moc jsi mě ale neuklidnila, kdoví, co kde vyvádí :-)
30.06.2014 23:12:05 | Pamína
Díky,jsem ráda,že jsem podpořila Tvou fantazii,ale určitě se neboj,i Thor je jen chlap a dá se zkrotit tak,že je miloučkej,jak několikaměsíční štěně...
01.07.2014 19:16:28 | Mates.21
Možná Tebou :-) Ale i tak jsi mě uklidnila!
01.07.2014 20:48:30 | Pamína
Brepto,tuhle moc nám dala pramáti Eva,jen je potřeba ji použít ve správnou chvíly na správném místě,takže i syn určitě má svou Afrodité,co ho zkrotí.Teda,alespoň já se takhle uklidňuju u toho svého kluka...
01.07.2014 20:57:34 | Mates.21