Byl to jen sen?

Potřeba zoufalá vidět Tě zas,

nevidím, neslyším a v rukách třas.

Každá má myšlenka jen k Tobě míří,

cítím, jak po zádech mráz se mi plíží.

Když myslí vracím se o chvíli zpět,

nechci víc než opět držet ho smět.

Polibek vtisknout Ti nesměle na .... ústa,

cítit, jak mocně Ti opět narůstá...

Bránit se nelze, ta síla je v nás,

přeji si, aby ses udělal zas!!!

Bránit se nelze, vděčni jsme tmě,

tentokrát třeba Ty uděláš mě...