Anotace: Od zdánlivě dětské říkanky postupný přechod téměř v pornoezii. A může za to poslední měsíční fáze spatřená včerejšího ledového předjarního rána.
Nahatý půlměsíc zvědavě kouká,
jak už se po ránu zelená louka,
odvážně včelička vystrčí křídla,
by první jara květ v zahrádce zhlídla.
Až si mne znahatíš, záhy se kouknu,
kam ti svůj jarní dech s rozkoší fouknu.
Odvážně vysunu jedno své zřídlo,
pokud jej polaskáš, uzříš z něj vřídlo…
Až Měsíc znahatí hlodašové keře, až ženská lůna zbohatí mužské zvěře, spárkaté stopy pak půjdou vrýt...tak jako jabloně ti dva se budou chtít...:-)
20.03.2016 09:24:51 | básněnka
Bože, Lioness, díky, já to přehlíd, první mělo být zřídlo… píšu to na mobilu s dotykáčem a ten si sám opravuje co chce jak chce. Hned to opravím, přehlédl jsem.
19.03.2016 00:20:00 | Špáďa
Pěkně erotický:D
18.03.2016 17:39:19 | xoxoxo