Anotace: . . . včera dýchala jsem vůni tvého těla . . .
Pravda o tričku pod polštářem
včera dýchala jsem vůni tvého těla
jež zničit jsem si zapomněla?
a ty - zapomněl ´s ji v tričku pod polštářem
k bílé té hromádce jsem se vrátila
že bych tě ztratila? - neztratila
vždyť blaze mi bylo s tebou pod hlavou
dnes večer - prozradí se pravda celá
zas vdechuji vůni tvého těla
a drogou je pro mne tričko pod polštářem
ať dlouho vydrží, zmuchlám ho víc
z tajemství našeho nezbyde nic
když vyprcháš z trička pod polštářem
je mi to až k smíchu, že je v mojí moci
prospat takhle s tričkem třeba tisíc nocí
tak o hodně víc, než můžeme my dva
. . .
Za foto děkuji MIRA Photography www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
Pravda o tričku je něžná, velmi intimní, vypovídá o neobyčejné lásce, souznění. Vím, že je to o nádherném citu lidském, ale tohle dělají i kočky, zamuchlávají se do triček, která měl na sobě jejich člověk a díky jeho pachu se cítí v bezpečí.
21.08.2016 03:25:57 | Iva Husárková
Tak Ivo, teď jsi mě odhalila :-), v minulém životě jsem totiž byla kočka :-). Moc ti děkuji za krásný procítěný komentář :-)!
21.08.2016 07:01:26 | Fany
...taky jsem dlouho skladoval košili v níž spala naposledy moje Anička a když po roce zemřel i můj pes, tak jsem ho v ní pohřbil...
20.08.2016 14:12:01 | Jort
Celý život se toužím jmenovat Anička, jmenovala se tak babička, která mne vychovávala...
20.08.2016 14:22:28 | Philogyny1
Moc smutné, Jorte :-(, co uděláme s věcmi po našich nejbližších to je jen a jen na nás, jen my cítíme, co udělat, aby to bylo správné . . .
20.08.2016 14:19:04 | Fany
Já si dávala pod polštář pyžamo malého syna, když jel na tři týdny na Mořského koníka. Je alergik, bývalo mi nesnesitelně smutno...
Tak děkuji a hezký den, Fany... :)
20.08.2016 09:13:14 | Philogyny1
I o tom bys určitě mohla napsat básničku, jen by musela být v jiné "sekci" :-). Děkuji a hezký den :-)!
20.08.2016 09:24:50 | Fany