Lázeň touhy

 

 

Vzrušení Ti zmítá tělem, sedíš v plné vaně,

sprchu tiskneš na svá prsa, voda stéká na ně.

Kočka běhá po koupelně, Ty se cítíš příjemně,

překročím práh a jdu k Tobě, Tvoje vůně přijme mě.

 

Podíváš se vzhůru na mne, kolem beder ručník můj,

v očích záblesk, rozechvění, musím Tě mít, stůj co stůj.

Tvé čelo se orosilo, nabíhá Ti husí kůže,

tak mi ukaž, krásná vílo, co se v Tobě skrývat může.

 

Ručník padá, hledíš na mě, lezu k Tobě do lázně,

prolneme se v obejmutí, hledíš na mě bez bázně.

Hoří v Tobě oheň vášně, závoj halí všechen svět,

já Tě svírám, nahou, křehkou, bezbrannou jak jarní květ.

 

Rty se hladí, ruce tisknou, chtíč už cloumá Tvojí duší,

něžný dotyk oplácíš mi, dobře víš už, co mě vzruší.

Laskám celé tělo Tvoje, ztělesněná něha,

jazyk hladí, ruce hnětou, mráz po zádech běhá.

 

Prsty dráždí ve slabinách, překypuješ touhou,

pak se střetnou naše oči, na chviličku pouhou,

nevydržíš déle čekat, stane se, co mělo,

vniknu v Tebe, čistá rozkoš, splynem v jedno tělo.