Vyznání

Každá část mé nahé kůže
Každý záhyb mého horkého těla
prosí,touží,úpěnlivě naříká
seč může.

Svůdným pohledem tě nabádám..
Dotyky si tě získávám.
a tvé horké rty putují do mého klína
cítím se omámená jak po troše vína.
Zakláním hlavu, vstoupám do výšin
Sténám blahem..
a pak jedním tahem
se ti odhalím celá.

Svět se pro nás zastaví..
naše existence všechno ostatní přehluší.
a na několik výjimečných okamžiků
což kdokoliv jiný vytuší
máš možnost poznat mou citlivou duši,
ale o to tobě nejde.

A po tom nebeském zážitku,
Já oblékám své krajky bílé
Ty se vracíš zpět ke své milé..
Tam do dálky..
kde je konec naší zhýralé morálky.