Jsou dny, kdy nechci vylézt
Jsem jen sám v hlavě a i odtud chci utéct
Vše je v mlze a já jsem ztracen
Musím vstát, bože proč
Bože proč jsi?
Bože proč jsem?
Přijde mi nespravedlivý
Když jsem si život nevybral
Nežít ho jak chci
Aby mi ho někdo sebral
A pak jsem skončil v pekle nebo v nebi
Je to tak nespravedlivý, že buď to a nebo to
Sladký je prázdno, samota a studený žrádlo
Tyhle myšlenky občas stanou se denním chlebem
Není nic mezi zemí a nebem
Jen asi to jakej jsem nepříčetnej dement
Neovlivním náladu
co během dne nabudu
Baladu nenapíšu ani za milión let
Rýmy jsou mi denním fetem
Letem světem
Jsem šťastný, když jsem smutný
smutný když jsem šťastný
Kontrasty jsou evidentní
Myšlenky se sami vtírají
.....rozhodně mám Ou Cí Dý
To sou verše podle mýho gusta! :D taky se někdy probudim a vlastně ani nevim, proč vstávat. Dobrej styl.
19.02.2018 17:40:17 | Lajtwing
tomu rozumím, mám stejnou poruchu :-(
19.02.2018 17:37:42 | gfys
Já osobně jí netrpím (alespoň se domnívám, neboť jsem u psychologa nebyl). Ale přátele s touto poruchou mám a vím jak to je nepříjemné.
20.02.2018 00:06:19 | Disspraktik