Milenec

Jako princezna z cukrové vaty,

miluju, když rozepínáš mi šaty.

A tichem sténá vlhký vzdech,

když mráz mi běhá po zádech.

Když zlehka políbíš mne na rty,

vím, že dneska nebudem hrát karty.

A když políbíš mě trochu níž,

oheň ve mně rozpálíš.

Ten až pomalu vyhasíná,

otevřem další flašku vína.

V hlavě necháme poletovat motýly,

jakoby nevěděli, co jsme si slíbili.