Pod kalhotky ruku dám

Mám takovou, hmm, chlípnou představu,
vidím Tě v ní večer zezadu,
oblečenou v prádelku krajkovém,
úsporném, černém, nádherném - takovém,
vidím pevný, oblý, krásný zadeček,
probouzí se dole můj chlapeček.

Pak ležíš a vidím se vedle Tebe,
mám touhy dostat nás do nebe,
rukou vloudím se pod kalhotky,
pro krásu Tvou mám jen lichotky,
necháš mě si dole s Tebou hrát.
Dovolíš mi vše. Necháš mě si Tě brát.
Vyvolá to u Tebe potěchu a vzruchy,
i u mě dole hrozí výbuchy.

Vlahýma očima se na mě díváš,
když dosáhnu pokladu, který skrýváš.
Už jednou ses mi tomu nebránila,
ta slast, kterou muže jsi dráždila.
Ten poklad - na němž ruku mám,
je jako magnet, ale nepospíchám.
Představa mazlení je ve mě příliš živá
a má touha hodně chtivá.
Vím, že umíš být vášnivá,
také venku se už stmívá;
o tomto se - bohužel - jenom snívá.