Netvař se prudérně,
vsoukej s pode mě,
obtoč se nohami
kolem mých zad!
Přitiskni rty své k rtům
mým, city k pocitům,
a cudnost necudně
na moment ztrať!
A pak Nás uvidíš
na kraji útesu
– Touhou nás setřesu,
sevře mě hlad
a lačný po krvi
padaje pronesu
tvým lůnem přírody
rozkvetlý sad.
..fajné.. :-)
25.04.2020 21:40:00 | Bluefish
Tak vášeň spaluje a příroda volá,
prudérnost zkrátka pryč, vždyť jaroo ...;-) jj hladové
24.04.2020 22:21:20 | jenommarie
Prudernost není aktuální sezónní módou. Vášeň leze bezmezně na meze. Jen ať se báseň nedá!
24.04.2020 20:19:53 | šerý