Pod peřinou

Pod peřinou
Myslel jsem na jedinou
Pod peřinou
Hořela líc
A bylo jich víc
Kvetoucích i vadnoucích
V té tmě tam pod ní
V peřině z peří
Život můj začal
Byl i skončil

Bylo nebylo, žilo jedno robátko v postýlce s peřinkou
Spalo a smutnilo, po mámině náruči toužilo
Dostalo do úst prst a pak i prs
Rostlo a sílilo, péči si vynutilo
V posteli s rodiči leželo
Vzpomínky z mládí si v sobě uchovalo
Když dívky později si k sobě zvalo
A tam v té tmě hledalo to co z dětství nezapomnělo
Teplo, něhu, lásku, prs
Tam to i nalezlo
Omámeno tím vším
S očekáváním
Bylo nebylo
I ono jednoho dne skončilo
Život pod peřinou i Tvůj klín
Nahradila hlína
A hřbitovní nápis hlásá: To co jsme my, budete i vy
A nikdo nad tím nejásá
A přitom je v tom krása
Že je něco konečné, absolutní a pravdivé.
Howgh.