Sen o ďáblu

Já měl v noci sen o ďáblu s rusými vlasy.
Se svůdnou šíjí, s očima uhrančivýma.
Já nikdy neviděl pohromadě tolik krásy.
Ty ladné křivky se mi pletly s Tvýma.

Ten ďábel mě sváděl a měl k tomu vlohy.
Dal ochutnat mi ňadra, tak pomalu, líně.
Líbal jsem ústa i ruce, já líbal mu i nohy,
já líbal mu stehna, až skončil jsem v klíně.

Ochutnal jsem lačně tu rozkvetlou orchidej.
Svým jazýčkem mlsným, až rozkoší tekla.
Prosil jsem ďábla „Nebraň se, jen mi ji dej,
už nechci do nebe, chci za Tebou do pekla!“

Divoce se zasmál a řekl mi sladkou větu.
Pak ústa ztichla. A já ucítil rozkoš a slast.
Rty objaly mé mužství a já chtěl vykřičet světu:
„Chci žít ten sen do konce, snad není to past!“

A sen se rozplynul a já viděl pod sebou Tebe,
jak vzrušeně vzdycháš když do Tebe vstupuju.
Jak Tvé nohy míří vzhůru - možná až do nebe.
Mazlení a sex s Tebou já prostě miluju.