Rozjařený strýček

Zpoza stromu z ostré zatáčky

vystřelil kočárek křiklavé barvy

ve kterém v polo leže trůnil malý princ

ach také dnes jedna z mladých maminek

redukuje některou ze sotva patrných oblin 

v kočárku spočíval Ječmínek 

ale poeta byl doslova v žitě 

nemusel sledovat

nijak zvlášť ostražitě

a uzřel její bílý nátělník

ach byla jedinečná 

dvě dekády mladá slečna

Jakmile zdolala zatáčku

 přešla do poklusu

na asfaltové rovině

úchvatná to bohyně

Jistě kdysi stála modelem

slavnému sochaři v antice

kdyby byl veršotepec hudebním skladatelem 

tak by užaslý nad jejím tělem

složil hned několik opusů

Hle

spolu s pažemi 

daly se na její hrudi do pohybu

dokonale plné trojky

zalapal po dechu

někdejší "maladěc" z perestrojky

nyní už stárnoucí kavárenský povaleč

och jakou příroda v máji nastražila leč

pod jejím bílým trikotem

dva rozložité zvony vyzváněly o život

strhávaly na sebe pozornost

básník s černými kruhy pod očima

slzel dojetím

při pohledu na zvonkohru na hrudi

tak rád by nechal její zvony

ve svých dlaních doznít

třeba až do žní

jenže to už je žehrání pozdní

co jsi dělal básníku v mládí 

 přiznal jen že čekal na vhodnější příležitost

V jeho tváři bylo možné číst

pozdní lítost