Ono se řekne.

Ono se řekne to a to.
Víš, lásko.
Občas duní to.
Máma řekne teď nechci Tě.
Je epidemie.
Ono se řekne to a to.
Vysvětlení marné.
Mozek nepřijme.
V samotě Tebe mám.
Skrze Tebe přežívám.
Povzbuzení drahokam.
Už se nepropadám.
Píši Ti na okap,
protože mou píseň
si hvízdáš rád.
Tak za chvilku
načechrám postýlku
a ve snech si Tě budu přát.
Jenom na chvilku pojď mě hřát.
Luna bude svítit
a budeme se milovat.
Co dělat jiného se dá?
Než dotyky se přikrývat.
Noc nebude temná,
ale jemná.
Skřivánek zpívá.
Jsi dravá?
Náruživá?
Vítr zpívá.
Není sám.
Meluzínou podpírán.
Jako malá jsem mlčela,
protože jsem koktala.
Teď už řvu z plných plic.
Chci Tě lásko víc a víc.
Možná jsem meluzína,
co kvílí do komína.
Chci zapomenout,
že okolí mě proklíná,
protože jsem jiná.

A schovat se bez bolesti
a hladit Tvé kosti,
které drží nad propastí.
A místo dramatu
líbám stranu tu a tu.

Povalím Tě jemně.
Však víš.
Miluju Tě.
Moje nebe.
Láska v obrazech se třepe.