Úplněk citů na houpačce

*

***

Byl jako vždy.

Hodobóžový v barvách duhy.

Druhý nikdy první ... v řadě.

Řadě plné představ kouzelných.

***

Za barem stál a pobíhal jako křepelička.

Na oknech hořela ... poslední i první svíčka.

Loučení s Tebou Zimou a vítání s Jarem.

Co však ale bylo dál ?

***

Míla svými ... mílovými kroky.

Již roky o Tebe ... stál a já se bál ...

Že možná ... si jen ... s Tebou hrál !

Když Ti sklínky rulandou šedou doléval ?

Aby jsi podlehla ... jeho šarmu ?

Nebo úsměvu ... od ucha k uchu !

Kouzlu  barytonu a jakési vnitřní kráse !

A vlhkost způsobila ... totální zkázu !

ZKÁZU  PAK  OPĚT  KRÁSU.

V kalhotách ... tangách !

Jak plnou vázu ... jsi jí měla ?

Touhy, která přetékala ... při smíchu.

Bez pocitu hříchu u meteorologické stanice.

***

Na ulici kde svítila ... jedna pouliční lampa !

Až pocit ... touha ... co byla povrchní !

Ve výbuchu plynů v nedalekém parku !!

Dva ptáky ... probudil !

(Ach to zelí k obědu i večeři.)

Chtěli vyletět z poklopů zipem uzavřených.

(Z pod balónů sirných plynů.)

Kde vůni petrklíčů ... teplý sirný vodotrysk.

Téměř zahubil a hvězdičky svítily.

Měsíc na nebi stál ... stejně tak !

Asi jako Ti noční .. ptáci v kalhotách.

Přitom mrzlo a mrzlo ...

Vánek z hor mrazivý byl tak vlezlý !

Že mráz na okně maloval !

 Květ za květem ?

Co by jí tak rád  ... každý dal.

Do vázy plné.

Které přetéká.

Již druhý den !

Když jdou ven.

Jen s úsměvem ... si na piráty hrát?

***

Vše bylo a je jak z románů.

A všechno se děje pomalu.

Jen ten čas ... tak utíká.

Za oknem jak zaclonkářka naříká.

Mrouskající kočka ..  co si počká !

A mlsní dva kocouři ... musí jít rozjímat.

POUZE  ŠACH.

NE  MAT.

Jdou v románu půlnočním !

SPÁT ?

HOUPY  HOU.

***

Pokračování po kávě co voní.

V posteli.

Když nemůžu spát.

***

*