Okvětní pátky růžové, něžně se chvějí
Chtěl bych k nim přivonět.
Kapičky rosy na nich se perlí
Setřít je prstem, chtěl bych hned,
Chtěl bych si sáhnout na tu krásu
Poupátko navždy nerozvité
Chtěl bych se pokochat
Nejen pohledem, citem
Jako každý jiný chlap
Pod prsty krásně, hladce klouzající se
Rozvineš sebe do krásy
A plátky růžové zachvějí se
Pak prsty troufnu více si
Hladí a dále laskají
Poupátko plné ženskosti
A tvá ústa mé jméno volají
Ach lásko, podléhám tvé vlhkosti
A už nečekám…
Nečekej na Lunu, když Slunce září.
Den je krásný v jinotajích.
Den je určen k malování.
Všech krás i těch hluboko v nás.
***
Ať se Ti daří Amargad.
09.02.2023 16:16:34 | Fialový metal