ONA
Luskne prsty
Či šlehne bičíkem
A rázem cítím
Ztuhnutí
Pálení
Svrbění
A klokot krve
Jak do tajných míst
Se hrne
Říká se jí zvláštním jménem Chtíč
Pro pocit slastného chvění
Nechci nikdy ztratit tento klíč
Hluché, duté prázdno po ní
Nazývalo by se stářím
Fuuuj
Nechť Tebou zmítá i nadále chtění!
Přirozeně co při rození
Je zrozeno
Je lidské a přirozené ;)
18.10.2023 20:37:44 | kudlankaW
....ona chtíč je podivně v mužským rodě...není lepší třeba ona vášeň?...;-) jen
18.10.2023 14:49:48 | Marten
U mě je CHTÍČ rodu ženského v této básni, protože jsem žena a je mojí součástí... zatím... poezie mně snad tuto vědomou záměnu rodů odpustí:))
18.10.2023 15:03:56 | Anfádis
Onehdy na mě zavrčel a zuby vycenil chtíč. Svlékl jsem se... zbabělec, utekl pryč!
18.10.2023 14:06:42 | šerý
Krásná, Anfádisko!
Dokud tohle člověk pociťuje, tak žije, i kdyby to chvění vyvolávala touha... třeba po prášcích na tlak:)
18.10.2023 12:31:14 | Žluťák