Modlitba

Hříšné myšlenky mě spalují,

jak první paprsek sluneční,

i když zahalená jste od hlavy až k patě,

a Váš pohled je smutečný,

tuším, co tajíte svou vírou,

pod slovem Božím, jež plyne z Vašich rtů,

otvíráte mé rány dýkou,

ten chtíč stačí na tisíc životů,

sestro, prosím, odpusťte,

necudně na Vás nechávam svůj zrak,

v koutku duše tiše doufám,

že to platí i naopak,

vázané jsme příslibem čistoty,

odevzdané jedinému pánu,

jenom v mojich představách,

počítám každou Vaši ránu,

rozhřešení za ty smylné iluze,

o dotyku věrnějším než křížek na blúze,

o chvějivých hlasech jež nejsou modlitby,

Vaše sepnuté ruce a já pod nimi.