Anotace: stále smutně
Večer čekala já na půlnoc, bych mohla odčiniti onu zlost
(viz jeden můj předchozí “skvost”).
Celé je to moje dílo!
Odměnou a oceněním mi sic byla Zlatá malina.
Nechtěla jsem toho moc,
sem tam jednu krásnou noc.
Psala ta nejvzletnější slova,
různé tajnosti.
Ještě více, více, povzbuzoval mého ducha.
Spisovatel.
Leč slova jsou pro něj mnohem výše,
než je běžné mužské fyzické pýše.
Snad nelze označit se jako žena, žádná velká písmena.
Víc připadám si, jak když devalvuje měna a opatření selhala.
Lsti a úskoky, nic nebylo dosti.
Ach, čtenář užije si útrpnosti.
Já z oddělení lásky, sexu bez boje se ale nehnu.
Ráda na záda si lehnu, kleknu, klidně se i posadím.