Anotace: neovládám se a čtenáře ještě chvíli budu týrat
Přizná se mi ten
kdo dívá se rád cizím lidem do oken?
A co si nalhávat?
Víc než nudné stolování
chce vidět, jak, s kým, kdo, za kolik dovádí.
Lépe zní mi, dívat se na jejich polohy a křeče,
v duchu pak slyšet jen steny a chci ještě
když muži tasí své meče
konec verše amatérsky
pak ukončí mi sloveso téci.
On s hlavou hluboko mezi jejími stehny
obraz, který by se chtělo vídat,
ach sama téměř přestávám už dýchat.
Nebo mladíček nesměle rozepíná knoflíček
neuměle slečnu si bere.
zas obraz skoro napínavý
zda hošík dokoná své plány.
jednou bylo málo, znovu už nad ní se sklání
slečna snad je ráda, že užívat si bude do časného rána.
Z obrazu nejsem si jista.
Sama soucitná, empatická a vřelá jsem paní
proto pouze čistá skla má okna mají.
Nic však nenahradí pohled na taje hotelového pokoje.
Slovo od slova to stejné mi bylo řečeno, když jsem se kdysi přiznala, že mám ráda ta cizí okna. Zvláštní, úplně stejná věta - až z toho mrazí. Ale asi to tak je.
22.08.2024 05:04:59 | karolinakarol
Slovo od slova?:-)
Uff, tak to asi nejsem tak originální jak jsem si vždycky (naivně) myslel:-)
22.08.2024 17:47:56 | Ž.l.u.ť.á.k.
Snažit se o originalitu u těch mých porno/plačících “skvostů”, by bylo plýtvání energií. Stále nemůžu uvěřit, že si to vůbec někdo čte. A komentář, ze kterého zamrazí, bych nečekala ani ve snu. Děkuji.
22.08.2024 22:45:48 | karolinakarol
Tak to prostě je. Někteří lidé rádi pozorují a někteří jsou rádi pozorováni.
A ti, co tvrdí že ne, jsou rádi pozorováni, když pozorují, nebo rádi pozorují, jak jsou pozorováni:-)
19.08.2024 19:38:17 | Ž.l.u.ť.á.k.