Hříšná

Vidím z Tebe jen půl hladiny

oktáva rozkoše

co rozvlnila svoje boky

pomerančová slupka hříchu

a ta jeho sladká kapka

co padá lehce k zemi

snažím se ji zachytit

když zavonělo jitro z podzimu

jsi ze sna nový den

stvořena

zrozena

vyřčena

ač o Tobě jen sním

když doma na pohovku ulehám

v objetí ticha

znaven bytím duše

jako při prvním slově „Ach“

kdy prsty jsem položil

na Tvé rty duality

a...pak

....procitli jsme v nahotě

a po všem tom zvláštním lopocení

sebe sama do Tebe uložil

a schoulil se v tom horkém klíně

rozpustil své strachy

to na chvíli i na věčnost

jako slza ukryta v dlani

jak ta bolest na víčkách

romanticky

nostalgicky

při svíčkách