Jarní mazlení

Mezi květinama ležím,
tvé rty se mě dotkly,
teď nevěřím těm lžím,
co mi všichni do hlavy tloukli.
V růži jsem se proměnila
a tebe málem poranila,
měním se rychle zpět,
na ten tvůj vysněnej svět,
abys líbat mě mohl dál
a něco víc, ale to je opodál,
opodíl v čase,
v tom zlatém klase,
tím co teď mě šimráš na břiše,
já se tomu směju tiše.
Trochu se tomu chychotám:
Ha hi hi hi
svádět se tě chystám
HO hi hi heh
Ty dlouho nečekáš,
teď mi šaty svlékáš.
Jsem v sedmém nebi,
máš to krásný svět,
jsme to ještě v té naší zemi?
Jsem teď jen květ,
ty jsi můj lístek,
teď spolu květinku tvoříme,
jaký to štěstí střípek!
Tak proč tomu nevěříme??
V té chvíli vrátili jsme se zpět,
na ten náš obyčejný svět.
Kde dva odlišní jsme lidé,
bez lásky a naděje,
co z toho našeho snění zbude??
.........................
Jen vzpomínka a to moje:
HI HI HO HI HI