Smutek a trápení, žiletka je jedno z řešení

Anotace: Ani nevim proč jsem napsal takovou smutnou až flustrující báseň, ale teď jsem četl nějaký ve stejném smyslu a nějak mě napadlo napsat vlastní....

Říkali neboj se všechno se vyřeší,
někdo se najde kdo tvé srdce potěší.

Však ty jsi mne nechala na pospas osudu,
v nejtěžší chvíli sis vybrala rozchodu.

Srdce mi krvácí a jediné řešení,
skrývá se ve smrti, jediném spasení.

Žiletky chladné žíly mi hladí,
prý je to dobré, všechno to spraví.

Život už ustává, krev v žilách chladne,
tak jako kvítek na podzim i moje tvář vadne.

Žiletky ostré jak vůně jasmínu,
promění můj život v osudnou vteřinu.

Ležím tu na zemi ve vlastní krvi,
žíly už zbělali…………smutku mě zbavili.

Řikám až flustrující báseň ale napadla mě tak proč i jí sem nenapsat.