Úzkost

Mám sto chutí nechat tě bejt
Nechat tě jít, kam chceš
Vím, že tam chcěš

Jen si jeď
Na mě přece nezáleží
Jeď si, kam chceš
Mě je to fuk
Vím, že tam chceš
Tak si jeď
Vždyť já už to tu ňák vydržím
Co mi zbejvá
Když ty si odfrčíš
Já tu úzkostí šílím
Ale to je podřadný
Vždycky to nakonec vydržím
Hlavně ,že ty si užíváš
Ale já strachy trnu
To tě ale nezajímá

Ty ale víš, že mě to žere
Půlku nocí prořvu
Druhou propiju
Ale co mi zbejvá
Jeď a věz
Že mám sto chutí nebránit ti
Nechat tě bejt a žít dál
Ale copak můžu?
Když tolik tě miluju
Nikdy bych nemohla
Nemohla bych nechat tě být
A život nechat dál jít
Bez tebe bych nemohla

Ty víš, jak tě miluju
Vím, že ty mě taky
A přesto mě tak zraňuješ
I když víš, jak mě to ničí
A ani tě to nezamrzí

Víš, že tohle říkám v afektu
V rozčilení, v depce
Ale aspoň víš
Co mě dnem i nocí užírá
A já vím
Že jsem bez šance
Vždyť jsi beran