Duše má topí se v žal
vsakující do srdce krvavého,
svoboda existuje, říkáš? Tys' lhal!
Důkaz jest trápení života mého,
mojí nikdy nekončící etapy,
v níž zalykají se a dusí hořké útrapy
topící se v slzách svých,
avšak závan vášně sladce vzdych:
,,Nesmíš nechávat slzy téct,
vždyť začátkem konce zármutek jest!,
Snaž se až na vrchol lásky utéct!,
po skaliskách překážek musíš vytrvale lézt!
Neučiníš-li tak, láska sama zmizí,
nechá si vykopat rov,
a vskutku bude ryzí pouze pro lov
smutku.."
Zavanula vášeň srdce mé,
v naději se rozplynula,
již nebude krví prolité,
mými city totiž hnula..
A zkusil si to po sobě recitovat? je už to lepší než ta, kde jsem dal nula, ale ty rýmy jsou tak násilné, až to bolí
18.05.2007 22:52:00 | Manik