Poslední fotka mých iluzí

Poslední fotka mých iluzí

U okna jsi stála-jako sen
V mlčení dívala ses do tmy,ven
Oblečená v tichém myšlení jen
Vyhlížela jsi snad nový den

V ruce jsi držela jablko červené,
snad bylo do silné vášně mé oděné
Byla jsi pohádkové stvoření kouzelné
jen pro moje touhy a přání stvořené

Chtěl jsem si pamatovat jak vypadáš,
jak si bezvědomky s vlasy pohráváš,
jak se bezelstně s radostí usmíváš,
jak mi jako pohádková víla připadáš

Vzal jsem si foťák,abych tě vyfotil,
tvoji porcelánovou krásu zachytil,
abych svoji touhu po tobě nasytil
a příští dny tvou krásou prosvítil

Když vystřelil z foťáku slepý blesk,
v tvých očích náhle zmizel lesk
Po tobě zbyl mi už jen silný stesk
a poslední fotka mých iluzí