Cesta za bílým hadem

Ještě dnes je možné vstoupit na cestu, kterou nevidí oči kolem jdoucích, neboť je určena pouze unaveným.

Cesta mimo davu jdoucího
není klikatá
zmijím obrazem
neboť připravena je
pro nohy bosé
které vzduchem plynout budou
až těla bezmasá
ponesou od řezníků
do jezera jitrocelu.

Tam zastaví se kroky nás
aby každý z koše proutěného
vypustil hada bílého
který vyhledá místo poklidné
pro založení nového prahu
nad nímž bude
dům postaven tak
že navždy ochrání
těla
vodami jezera vyhojená.

Sny oči uzavřou
ke spánku hlubokému
jenž nevyruší ani šepot svědomí
a jediná povinnost spícího bude
v času předem určeném
nakrmit medem a mlékem
bílého hada
pod prahem.

Ten
kdo toto zmešká
spát bude navěky.