...Domácí vězení...

.
Vzduchem zoufale se tetelí
pozdrav dokonale mlčenlivej
v rozestaný posteli
prolistuju albem
až k poslední fotce
promlčený zpovědi
.
Svoje jméno připisuju
pod příběh dveří přibitejch
na věčnou památku
připitejch řetězů
v zašlý špíně
roztrhanýho prostěradla
.
Zabalím do kufrů
poházený věci v pokoji
do kapes zastrkám
kusy papírů opálenejch
zbytečností
dětskejch básní
.
naladím svoji kytaru
na rameni ji uspím
s umazaným umyvadlem
pět vět prohodím
neumytý vlasy svážu
pod vodou se vyspím
.
ze všední bídy
nezmohlo se moje srdce
na zametání střepů
odrazů lásky na Vánoce
sedm let neštěstí
s rozbitou tváří za zády
.
černý labutě na stěnách
plujte si po pavučinách
okapy krev nesteče
nezastaví čas
vězení
na hodinách
.
..
po podlaze jen steče voda...
moje...
a svobodná
..
.