cesta ke smrti

ležíš na posteli a slzy ti tečou
proudem tvůj smutek brzy odnesou

ležíš a koukáš do stropu
říkáš si proč poznáváš tu samotu

samotu kterou jsi nechtěla znát
jen sedět a koukat to bude tvá tvář

tvářit se mile a důstojne zas
můžeš jen tehdy až uslyšíš hlas

hlas který řekně:pojď ke mně hned!
a když ho poslechneš a budeš jak led

ledová královna která jen spí
na vždy a v pokoji klid svůj zří

budeš spát tam hluboko pod zemí
už nikdy nevejdeš do dveři

budeš tam ležet těch 5 stop hluboko
už nikdy neotevřeš svoje oko

budeš tam navždy dokavaď neshniješ
už nikdy, už nikdy nepříjdeš...