JSI..ale NÉ... můj

Jsi jako loutka, co ztratila se v davu
jsi jako marcipán, kterému nehci odolat,
jsi jako sen, kderému nechci přestat věřit,
jsi a přesto bys neměl být

nebo měl?
chci abys žil a vzápětí odešel,
dává to nějaký smysl?
jsi jako déšť, který příjde a všechno smívá sebou,
jsi noční anděl, co mě nenechá spát,
jsi můj smutek a přesto mu nechci odolat,

Jsi...
Jsi jedinečný,
roztomilý,
nežný
hlavně láskou plný
ale ne láskou ke mě...
Jsi..ano jsi...
Ale ne můj...

Jsi hudba, co mě večer uspává,
jsi každá má myšlenka, co ztrácí se každou chvíli,
jsi denní jistota, co příjde a hned zase zmizí...

Miláčku...
já přece dávno vím,
že už nejsi můj..